Historický park Sukhothai

Jelikož jsme v pátek neměli školu, využili jsme prodlouženého víkendu k návštěvě historického parku Sukhothai, který se nachází cca  5,5 hodiny jízdy autobusem z Chiang Mai. Sukhothai se nachází ve středním Thajsko, jedná se o historický národní park, který je zapsán na seznamu UNESCO.

 Jedná se o stavby ze 13 století, která jsou zasazeny do krásné okolní přírody. Stará Sukothai je rozčleněna do 3 částí, v každé části musí cizinec zaplatit vstup 100 thb (dříve existovala vstupenka za 350 thb na 5 míst, ale tu vláda již zrušila). Bohužel poprvé nám nebyl uznán dopis z univerzity, a proto jsme museli zaplatit poprvé též 100 thb. Před vstupem jsme si půjčili kola za 100 thb (pro 4 osoby na celý den), bez nich by to asi v tomhle vedru nešlo. Nikdy jsme asi větší vedro nezažila, napila jsme se a přitom měla furt žížeň.  Byli jsme vždycky schopní cca 300 metrů a zastavovali jsme na pití. Ikdyž nikdo z nás není extra nadšencem do historie, tak jsme byli nadšení. 

První den jsme strávili jen v této jedné z placených oblastí, jedná se taky o jednu z nejznámějších. Nebylo kam spěchat, tak jsme si dali ledovou kávu v kavárně a přitom nám po stromě proběhlo toto nádherné zvíře (viz foto)

Kolem šesté hodiny se trochu zamračilo, tak jsme mohli začít trochu fungovat, divím se, že nikdo nedostal úpal.

Večer jsme si zašli do jedné z restaurací, ceny v restauracích byly velice přívětivé a jídlo chutné. Ubytování jsme sehnali přímo v centru staré Sukothaie : Old guesthouse za 200 thb za pokoj s větrákem a koupelnou. V noci jsme se moc nevyspali, bylo šílené vedro, vstávali jsme brzo a měli jsme naplánovaný výlet na kolech do vzdálenějších oblastí, kde se neplatil vstup. Celý den jsme, ale začali výbornou snídáni, abychom měli dostatek sil. Poté jsme vyrazili, jelo se celkem slušně, ikdyž bylo vedro. Občas nám přes cestu běžely krávy, ale jinak pohoda. Tento výkon nás pak natolik unavil, že jsme se naobědvali a u jednoho z chrámů našli útočiště, kde jsme uvítali trošičku stínu. Samozřejmě né na dlouho, lehli jsme si do mraveniště. Nedalo se nic, člověk v tomhle vedru dokáže fungovat jen tak 3 hodiny denně a tak jsme se rozhodli jet na ubytování a strávit tuto nejhorší (nejteplejší) dobu pod studenou sprchou. Studená sprcha samozřejmě tekla teplá, ale přesto nás to trošku zchladilo, dali jsme si k tomu jedno studené pivečko a bylo o něco líp. Cca v půl 6 jsme vyrazili prozkoumat ještě 2 placené časti, které jsme ještě neviděli. Samozřejmě jsme jeli až takhle pozdě, že jsme měli zjištěno, že okolo půl šesté odchází výběrčí vstupných a park je otevřen cca hodinu pro veřejnost :-) Takže jsme vše viděli zadarmo 

Večer když se ochladilo na 35 stupňů jsme relaxovali a připravovali se na další horký den, kdy jsme měli naplánovaný přesun zpět do Chiang Mai. 

Školní exkurze na nejvyšší horu Thajska (Doi Inthanon 2565)

Několik dní dopředu jsme se dozvěděli, že se společně s naší profesorkou Suwasou zúčastníme exkurze na nejvyšší horu Thajska Doi Inthanon. Udělalo nám to velikou radost, jelikož jsme měli v plánu se na tuto horu také vypravit, ale neustále jsme řešili, jak se tam co nejjednodušeji a nejlevněji dopravit. Ona vyřešila problém za nás, objednala luxusní univerzitní transit cca pro 10 lidí a mohli jsme vyrazit. Předem jsme dostali za úkol si prostudovat místní faunu a sama Suwasa s sebou vzala dalekohled pro pozorování ptáků, což jak později přiznala patří k jejím koníčkům.
Cestovali jsme asi hodinu a půl až jsme dorazili na vrchol. Neskrývali jsme zklamání, jelikož jsme předpokládali, že budeme muset vynaložit nějaké vlastní úsilí k tomu, abychom dosáhli vrcholu. Opak byl pravdou, řidič nás vyložil vlastně skoro na vrcholu.

  (nejvyšší bod Thajska 2 565 m.n.m.)

Překvapila nás teplota na vrcholu, po několika dnech v 40 stupních, nás čekal šok, na vrcholu bylo pouhých 16 stupňů.A tak jsme si užívali zprvu příjemného zchlazení, ale později nám byla dokonce zima. :-) Na vrcholu nebylo k vidění skoro nic, žádné výhledy, žádná rozhledna nic podobného. Naštěstí, zde byla vybudována stezka skrz tropický mlžný les, podobný les, který se nachází v Himalájích, což pro nás bylo něco nového.

(prý rododrendon)

Následně jsme se přemístili k sídlu královské rodině, kde byla jedna z vyhlídek na nejvyšší horu a vodopád, který jsme měli v plánu navštívit.

(sídlo královské rodiny)

Ikdyž z vyhlídky nás vodopád extra neuchvátil, když jsme k němu přijeli, byli jsme mile překvapeni.  Kdybych měla hodnotit vodopády, které jsme již v Thajsku viděli, tak tenhle by byl určitě na prvním místě. Také že byl vysoký snad 80 metrů. 

Výuka, bazén a Wat Suan Dok

Hned další den po oslavě Nového roku, nás čekaly další studijní povinnosti na naší univerzitě v Chiang Mai, doteď jsme vlastně absolvovali cca 6 předmětů. Všechny předměty byly velice zajímavé, většina z nich se skládala i z praxe v terénu. Starají se zde o nás s velikou úctou a pohostiností. Často v hodinách, ale pozorujeme obrovský rozdíl mezi Evropou a Asii. Ekologie je zde na bodu mrazu, ikdyž začíná se blýskat na lepší časy. Pokud by se, ale nic nezměnilo, Thajsko by dopadlo velice špatně. Vždycky jsme žila v představách, že v Thajsku si člověk nemůže jen tak dělat, co si za chce, jelikož se obává vězení, které je zde jedno z nejpřísnějších. Možná tomu tak je v případě opia, ale ostatní zákony nikoho moc nezajímají. Vesele se zde pálejí obrovské plochy pralesa a nikoho to moc nezajímá, nikdo se nebojí sankce. Samozřejmě následně díky vypalování vzniká problém nejenom eroze, ale i znečištění ovzduší apod. Je to prostě začarovaný kruh. Učitelé na univerzitě jsou teď na dobré cestě,  ty si uvědomují, že musí něco změnit, ale neví co. Výuka většinou probíhá formou diskuse, kdy my samotné učitele informujeme o zkušenostech z Evropy a navrhujeme jim řešení. A tak to dospělo k tomu, že nás samotní učitelé požádali zda-li bychom neudělali v červnu přednášku pro ně a pro jejich studenty. Nevíme jak moc to bude velká akce, doufáme, že to Thajci nepřeženou s účastí, jak je to tady zvyklostí (přednášky pro 1000 lidí apod). A tak jsme začali dělat určité projekty na kterých chceme poukázat např. na nutnost třídění odpadů v Thajsku, vzdělávání dětí v ekologii a mnoho dalšího. Samozřejmě všichni jste moc zvání. :-)

V posledních dvou týdnech panuje v celém Thajsku neuvěřitelné vedro, kulminuje zde období sucha, které se vyznačuje nejvyššími teplotami, přes 40 stupňů. A proto jsme uvítali, že máme možnost navštěvovat zdarma bazén v kampusu. Je to obrovská úleva se smočit do vody po absolvování výuky. Požádali jsme také o školní kola, ale ty se nám zatím do ruky nedostaly (možná dnes!!).

Díky naší velice oblibené profesorce Suwase jsme měli možnost se zúčastnit obrovské ceremonie u nádherného chrámu Wat Suan Dok. Celá akce začínala cca v 6 hodin večer, průvodem studentů od univerzity k tomuto chrámu, vše bylo vyzdobené květinami.  Především dívky byly nadhérně oblečené a učesané, připadaly jsme si s Eliškou jak Popelky. 

Celý průvod dorazil k tomu nádhernému chrámu, při západu sluníčka tady mělo cca 200 dívek vystoupení. Krásný zážitek :-)

                           (v průběhu jejich vystoupení proletělo těsně kolem chrámu letadlo)

Celá ceremonie byla zorganizována především za účelem uctění památky panovníků z říše Lana, jejich ostatky by měly být právě uschovány v tomto chrámu. Po skončení vystoupení následovala asi hodinová přestávka, kterou jsme využili k večeři v místní restauraci. Poté jsme se vrátili zpět a opravdu jsme nelitovali, následovalo totiž nádherná show, odehrávajíci se přímo před osvětleným chrámem.  Odhaduji, že 150 herců oblečení v přenádherných kostýmech, nám představili celý příběh vzniku říše Lana. Vše se odehrávalo za tmy a bylo doplněno světelnými efekty, různými ohňostroji. Lze to přirovnat k muzikálu odehrávající se pod širým nebem. Nejkrásnější na tom bylo, že to nebylo nějaké komerční vystoupení pro turisty (žádní tam ani nebyli), ale pro samotné Thajce a uctění jejich památky. 

(lepší fotografie hledejte spíše u Radka na blogu)